Vandr na Čertovy skály 30.5 2008 - 1.6 2008

Zpráva z čundru

Ze Zbiroha na Čertovu skálu přes druhou Čertovu skálu do Zbiroha.

Tak už čekám ve frontě na lístky a nikde nikdo, už jsem u pokladny a právě přichází Mátl, Mátlovka a Vašek. Jdeme na perón a Vašek jde pro pivo, leč pivo nesehnal (první mrzutost). Ve Zbirohu na nás čeká autobus a jedem z nádraží přímo před hospodu U Slunce, dáme jedno postupový, Sušák akorát dorazil a razíme směr Čertova skála přes Lesanku – tlačenka s cibulí, piva, presa a jdem dál.

Pod Čertovu skálu jsme se trefili kupodivu naprosto přesně. Kytary zní, masíčko se peče, dřeva je spousty. Vedro jako sviňa, tři petky padly jako nic. Spát jdeme až pozdě.

Ráno ještě dopékáme maso, dopíjíme nějaké pivo a odcházíme směr Přísednice a Čertova skála č. II, dia dia dá. Krásná cesta po vrstevnici najednou končí a protože jsme byli líní jít do kopce po stejné cestě jako minule, tak jdem po jiné, která je daleko horší, protože z toho kopce jdem cestou necestou. V Přísednici romantická pausa pod lipami na lavičkách u kapličky. Vyrážíme přes Jablečno do Líšné, na rozcestí v lese pausa, kde se chladíme – je 30 °C ve stínu a sněží ( z vrby). Chceme se vyhnout Řebříku (kopec jako prase), trošku hledáme kudy, ale nakonec stejně musíme přes Řebřík – pausa u kostela sv. Petra a už mažem do Líšné, až Sušákovi za patama stříká rozteklý asfalt. Hospůdka v Líšni je NAŠTĚSTÍ otevřená a Gambáč je skvěle vychlazený. Sušák objednává rundu fernetů na omluvu za zmeškané čundry a co se nestalo, dostali jsme citrusy. Naštěstí se šenkýřka omluvila další rundou a už se to volepšuje. Jen Honza z toho dostal šok a začal básnit:

Doplňujem statečně ztracené tekutiny, protože dehydratace je pěkná sviňa. Platíme a jdem na Čertovu skálu II. Ohniště nacházíme ve stavu, jak jsme ho posledně opustili. Pro jistotu všichni staví přístřešky a pláštěnky, protože letadla lítaj děsně nízko a blejská se. Oheň hoří, pivo teče, kytary zní ( jenom jedna - Sušákovi je blbě má úžeh i úpal dohromady). Postupně ulizujem bonbóny (fernetové a rumové). Když už jdem s Vaškem spát, tak potkáváme dva zdravotníky.

Ráno svítí slunce a je nám fajn. Doplňujem tekutiny, ulizujem bonbóny, vaříme dobroty. Do Zbiroha máme naplánovaných asi osm kilometrů, leč nábližkama jsme si to zkrátili na třináct. Konečně Zbiroh – hospoda na náměstí a bus na nádraží. Konec čundru.

Zdravotník