nadpis
login
DomůVandryJiné akceNástěnkaOdkazyStarý web

Vandry

Zpět do výběru kategorií
Do Kostřího 24.2 2012 - 26.2 2012

 

Do Kostřího

 

 

Mrazy polevily a tak hurá na čundr. Do Kostřího. Tentokrát však busem. Vlak do Jestřebí jede po posledních úpravách jízdního řádu se dvěma přestupy skoro 3 hodiny a bus přímo jen hodinku a čtvrt. Navíc u zastávky na křižovatce je výborná hospoda Na Rychtě. Bezvadně jsme se najedli a pokračovali na Provodín. Před nádražím nás ještě na chvíli „vcucla“ Kamenná hospoda a pak hajdy pod převis u obory. Zde nás čekalo nemilé překvapení. Všechny stromy kolem převisu byly vykácené... Bylo již po půlnoci, ale chvíli jsme ještě poseděli u ohníčku a pak hajdy na kutě.

Ráno jsem byl probuzen čímsi vlhkým a chlupatým na obličeji. Nejdřív jsem myslel, že se zhmotnil můj noční sen o těch převisovejch. Nebo že by na mě něco hodil Zdravotník, který už topil a vařil vodu na kávičku? Jenže ta věc vzbudila i vedle mě ležící kamarády. Byla to černá veverka, která přes nás všechny přeskákala. Zřejmě byla zmatená chybějícími stromy. Až teď za světla byl konečně vidět celý rozsah škod. Skála s převisem byla ze všech stran odhalená. Smutný pohled. Kmeny byly staženy do údolí k silničce. Některé ležely v obrovské louži... Jsem zvědav, jestli tu na vrcholu někdo vysadí stromky nové, nebo kopec zůstane holý.

Po snídani a obědě jsme se rozhodli, že tentokrát půjdeme klasicky přes Hradčany. Cestou jsme vylezli ke Skalní bráně a na Psí kostel. Počasí bylo výborné. Spíš jarní, než zimní. V Hradčanech na Osamělé hvězdě nás přivítal Bill. Poseděli jsme v jeho přístřešku a pěkně si odpočinuli. Hradčanský rybník byl ještě zamrzlý. Bill říkal, že ještě před týdnem po něm jezdily bez problémů V3S-ky a odvážely pokácené kmeny z hráze. Kácí se tu zřejmě všude...Přispěli jsme mu na nemocná zvířátka, o která pečuje a pokračovali do Kostřího údolí. Ze silnice jsme však odbočili asi příliš brzy a tak jsme trochu lezli z kopce. Báli jsem se, aby u vstupu do Kostřího nebylo moc vody, ale bylo tu zcela sucho. S posledním světlem jsme dorazili v pohodě až pod převis. Ohýnek hořel v okamžení a kytárky byly naladěny jen o chvíli později. Hrálo se, vařila se večeře, prostě pohoda. Spát jsme šli až kolem půlnoci.

V neděli nás čekalo překvapení. Jarní počasí bylo to tam a vládu zase převzala paní zima. Hustě sněžilo. Celé údolí se proměnilo v zimní pohádku. Po snídani a obědě jsme vylezli na Dělovou cestu a pak podél Velkého kravího dolu sklesali k chatkám pod Borný a došli do Starých Splavů k Brabčákovi. Zde jsme se dobře najedli a protože vlaky Českých dráh zde skoro nestaví, pokračovali jsme podél Máchova jezera až na nádraží Doksy. Vlak kupodivu přijel na čas a s přestupem v Boleslavi nás dovezl až na Hlavní do Prahy. Mirek ještě pokračoval na Plzeň.

Byl to opět velmi pohodový čundřík. Musíme však jezdit co nejčastěji, než budou všechny stromy v tomto státě vykáceny. Smutná záležitost.

Honza

 

© Sprinkler 2007 - 2008| Nahoru| XHTML 1.0 Strict| Valid CSS