nadpis
login
DomůVandryJiné akceNástěnkaOdkazyStarý web

Vandry

Zpět do výběru kategorií
Letní čundr 6.8 2011 - 14.8 2011

 

Sobota 6.8.

Odjíždíme z Hlavního nádraží ve složení Hanka, Zdravotník, Žluťák a Honza. Cesta s ČD je dobrodružná jako obvykle. Nejprve to vypadá dobře - rychlíkem do Havlíčkova Brodu a odtud osobákem do Jihlavy. Zde jsme měli přesednout na rychlík Plzeň - Brno, ale v důsledku výluky jsme se museli nacpat do silně opotřebovaného dýchavičného autobusu značky Karosa. S ním jsme absolvovali okružní jízdu městem Jihlava a supěli rychlostí courajícího se chodce (náhrada rychlíku made in ČD) do kopce na Brtnici (pěkný zámek) a do Okříšek. Místy jsem si říkal, jestli bychom neměli jít tlačit, aby nám v Okříškách neujel osobák na Moravské Budějovice. Ale motoráček na nás počkal a nakonec jsme, sice se zpožděním, ale přece, dojeli do cíle.

V Moravských Budějovicích jsme se dobře naobědvali v restauraci Grand na náměstí a pak již vyrazili na pochod po zelené značce podél Lukovské hory. Cestou jsme potkali vyděšenou blondýnu, která se ptala kde je a po chvíli jsme objevili zřejmě její auto zapadlé na okraji cesty do traktorem vyjetých kolejí. Ze zelené jsme odbočili na Lesonice, prošli kolem místní plynárny (výroba bioplynu) a v zámku objevili hospůdku. Bohužel zde nevařili. Odpočinuli jsme si, doplnili zásoby tekutin a již za tmy pokračovali dál. Jak se po chvíli ukázalo, tak opačným směrem, než jsme chtěli. Tož zpátky, kolem zámku, kousek po silnici a pak k lesu na Skřípový. Bylo tu děsný vlhko. Původně jsem chtěl spát přímo u Skřípového rybníka, ale jak jsme se k němu blížili, přibývalo mokřin. Raději jsme se kousek vrátili a po chvíli hledání suššího místečka padli vysílením, postavili bydlíky a záhy usnuli. Ušli jsme 13,1 km.

 

Neděle 7.8.

Ráno jako v pralese – je teplo a vlhkost dosahuje snad 100%. Ale neprší. Rychle posnídat a pryč. Jdeme lesem nad vsí Cidlina a pak přes Cidlinský potok vzhůru na Hrubovu horu. Kousek po silničce, příčnou cestou si krátíme cestu a pak kolem Nového rybníka a zpustlého koupaliště do Čáslavic. Začíná pršet, ale na hřišti v hospůdce je otevřeno. Za chvíli začíná fotbalový mač a udí se klobásky. Byly výborné. Po dešti pokračujeme k lesu a zde rozbíjíme tábor. Opět prší a fouká, ale ohýnek byl a muzika taky.

 

Pondělí 8.8.

Zamračené ráno. ale neprší. Balíme. Seběhneme lesem (pěšina je zarostlá) k silnici. Zde potkáváme babičku roznášející letáky vyzývající k udržování čistoty v lese. Pokecáme a pokračujeme dál podél Dašovského potoka k rybníku Pančák. Prochází zde naučná stezka Mařenka. Připijeme Mařence fernetem a i když by měl fungovat zároveň jako protidešťový, začíná krápat. Pokračujeme lesem dál směrem na Předín. Pěkně se rozpršelo a tak nasazujeme pláštěnky. Poslední kus cesty vede po silnici. Po ní za stálého deště dojdeme až do Předína. Měl by tu být motorest s hospodou. Ale nacházíme jen hospůdku v nízkém baráčku za kostelem. Měla by však otvírat až za hodinu. Paní hostinská už však zde je a pouští nás dovnitř. Je tu pěkně sucho a dobré pivo. I když se tu normálně nevaří, udělala nám zlatá paní hostinská perfektní vajíčkové topinky. Mezitím přestalo pršet a tak vyrážíme k lesu. Nejprve po silnici a pak u samoty Petrůvky uhýbáme do lesa. Trochu kličkujeme a pokračujeme nad údolím potoka Korytka. Tak trochu cestou necestou přejdeme potok, vystoupáme na protější svah a v lese nedaleko asfaltky zakempujeme. Oheň nám moc nehoří, vše je mokré. Jsme dnes dost unaveni a tak hajdy spát. Byla to vůbec nejdelší etapa – 13,4 km.

 

Úterý 9.8.

Konečně pěkný letní den. Hřejeme se na sluníčku a vaříme snídani. Pak vyjdeme na asfaltku, kousek jdeme po ní a pak vystoupáme o jednu výš na zelenou značku a pokračujeme na kopec Kobylí hlava. Pak scházíme do Pokojovic a níříme na vlakovou zastávku Hvězdoňovice. Tady chvíli posedíme a čekáme na vlak do Okříšků. Má za námi přijet Honzík a Zdravotník naopak musí domů. Zjišťuji, že vlak, se kterým jsem počítal, jede jen v neděli (ach ty oči) a další jede za dlouho. Naštěstí by ze vsi za chvíli měl jet autobus, tak rychle do Hvězdoňovic. Čekáme na zastávce, autobus však nikde. Už jsme to pomalu vzdávali, když tu nakonec přece jen přijel. V Okříškách jsme se naobjedvali, Zdravotník odešel na autobus a za chvíli se objevil Honzík. Akorát si spolu zamávali. Výměna byla dokonalá. A teď rychle k lesu. Stoupáme polní cestou po žluté značce a hned na kraji lesa zůstáváme na noc. Chvíli to vypadalo na déšť, ale nakonec jsme u ohýnku při kytárce strávili pěkný večer.

 

Středa 10.8.

Ráno bohatá snídaně (spíš předčasný oběd) – opečená Váhalova junácká klobása, Žluťák hrášek na slanině a samozřejmě navrch vajíčko. Dobře posilněni jsme se vyškrábali na Kamenný vrch, pak kousek z kopce po silničce a zase mírně vzhůru k samotě Na Kříži, stále po žluté značce. Odtud dále po zelené k Novému rybníku a do Hrutova a Brodců. V Brodcích je pěkná hospůdka U Pařilů, bohužel však otvírá až večer. Pokračujeme tedy dál podél Kněžického rybníka do Kněžic. Zde nás vítá hospoda U Šarounů. Trochu jsme pojedli (teplé jídlo ale neměli), dali si Podhájskou kávu, naproti v obchodě doplnili zásoby a vyrazili dál. Kousek zpět a za zámečkem do kopce kolem vysílací věže k lesu. Už za šera jsme zakempovali a na kraji lesa udělali ohýnek. Zábava probíhala až do chvíle, kdy Hanka dostala žihadlo. Najednou se odkudsi začaly rojit vosy. Ve tmě nebylo vidět, odkud se berou. Museli jsme ustoupit do lesa. Chvíli jsme ještě seděli u svíčky a pak rychle spát.

 

Čtvrtek 11.8.

Ráno jsme u dřeva vedle našeho ohniště objevili velkou díru, ze které stále vylétávaly vosy. Raději jsme ohniště přemístili na cestu vedle kukuřičného pole a ve stínu vzrostlé kukuřice posnídali. Rozloučili jsme se s pěkným místečkem a pokračovali dál do kopce Kněžickou alejí k loveckému zámečku Aleje. Odtud jsme Stonařovskou alejí sešli do Stonařova. Zde jsme narazili na domorodce - čundráka, který nám poradil kudy do hospody na obídek. Dobře naladěni jsme vylezli nad Stonařov a v lesíku postavili spaní. Chvíli jsme vyčkali na tmu a pak rozdělali oheň. Příjemný večer při kytárce.

 

Pátek 12.8.

Krásné ráno. Po snídani jsme se pustili do zpracování hub, které jsme včera nasbírali. Udělali jsme si výbornou smaženici. Kolem poletovalo spousta motýlů. Idylka. A pak jsme zamířili do Třeště. Zde jsme doplnili zásoby, pojedli a popili a šli na vlak. Chtěli jsme se tak vyhnout chůzi městem po silnici. Popojeli jsme ze zastávky Třešť-město do sousedních Jezdovic. Po starobylém kamenném mostě jsme přešli Třešťský potok a šplhali po úbočí Malého Špičáku vzhůru. Chtěli jsme jít podél lesa vlevo, ale tam byla jakási střelnice a tak jsme pokračovali stále vzhůru, až jsme se ocitly ve vodárenském území nad Salavicemi. Prošli jsme okolo čtyř studní a kousek za nimi našli plácek na noc. Byl tu krásný les a všude spousta hub, hlavně hříbků. Trochu jsem se bál, aby nepřišla bouřka - na kopci vedle studní v mokrém lese by to asi nebylo to pravé. Vhodné místo na oheň jsme tu však potmě nenašli a tak jsme strávili večer jen při svíčce.

 

Sobota 13.8.

Kávičku jsme uvařili na vařiči na pařezu, Pak se objevil nějaký děda - houbař, popovídal si s námi a radil nám cestu. Došli jsme na zelenou značku a po ní přes Popický vrch až do Kostelce. Navštívili jsme zdejší hospůdku „u opic“ (Na zatáčce) a pak šli hledat místo na spaní. Nakonec jsme našli místečko s výhledem na Čeřínek. Kostelec byl přímo pod námi.

Hezké místo na poslední večer. Ohníček, kytárka a shora na nás svítil měsíček.

 

Neděle 14.8.

Snídaně, zabalit a rychle do Kostelce, abychom se stihli před odjezdem v hospůdce Na zatáčce naobědvat. Po dobrém obědě jsme v pohodě došli na nádraží a za chvíli už frčeli přes Jihlavu a Havlíčkův Brod na Prahu.

 

Zase se to povedlo. Honza

 

 

© Sprinkler 2007 - 2008| Nahoru| XHTML 1.0 Strict| Valid CSS