nadpis
login
DomůVandryJiné akceNástěnkaOdkazyStarý web

Vandry

Zpět do výběru kategorií
Podzim nad Mácháčem 5.11 2010 - 7.11 2010

Bylo nás pět: Petr/Zdravotník, Žluťák, Slimák, Honzík a Honza a vyjeli jsme si konečně zase na čundr. A to do Kostřího údolí. Předpověď počasí nebyla nic moc, ale těšili jsme se. Vlak nás dovezl klasicky do Jestřebí a v Provodíně jsme navštívili Dřevěnku. Byli jsme příjemně překvapeni velkým výběrem piva (měli i Svijany) a šikovnou šenkýřkou studijního typu (přes slušivé brýle mezi točením a roznášením piva si četla knihu). Chtěl jsem jí seznámit s Honzíkem, který také stále četl mezi osvěžováním se dobrým pivem jakousi lehkou beletrii na svém mobilu. Když jsme však odcházeli, zamířil omámený Honzík místo ke dveřím k ledničce, čímž ztratil veškeré sympatie slečny šenkýřky... A pak honem pod převis u obory. Ohýnek hořel v okamžení, Kytárky, písničky a zasloužený spánek.

Příjemné podzimní sobotní ráno, neprší. Snídaně, zabalit a jde se podél obory na oběd. Nebe zčernalo, přidáváme do kroku, ale ve Starých Splavech cca. 500 m od hospody U Brabčáka začalo lejt. Trochu navlhlí jsme vpadli dovnitř. Menu obsahovalo segedýn i svíčkovou a tak bylo hned vybráno. Na kvalitu segedýnu sice byly rozporuplné názory (Žluťákovi nešmakoval, mě ano), ale jinak jako vždy spokojenost. Venku se zatím vypršelo a mohli jsme pokračovat v pochodu. Jezero bylo napuštěné a tak jsme museli po břehu přes kopeček. Přešli jsme silnici a už jsme stoupali k Dělovce. Rychle se stmívalo. Dělová cesta byla pokryta žlutým kobercem z opadaného modřínového jehličí, fakt pěkné. Pro tohle podzim miluji. Pak kus po asfaltu a vlevo ke Kostřímu údolí a za chvilku jsme pod převískem. Ještě nadělat dřevo na topení a ohýnek si může pěkně zapraskat. Zvuk kytar se odrážel od převisu a údolím se až přes půlnoc nesl náš zpěv. Mraky se roztrhaly a vykoukly i hvězdy, čímž se pochopitelně trochu okosilo. Zdá se, že neděle bude supr.

Ráno však bylo mokré. Celé dopoledne lilo a lilo. Do toho se několikrát ozvaly poplašné, snad hasičské, sirény z blízkých Hradčan. Působilo to dost tísnivě a tak jsme hupli do pláštěnek a vyrazili na vlak. Původně jsme chtěli jít až do Doks, ale v tomhle počasí jsme to nakonec otočili zase do Splavů. U Brabčáka jsme se trochu usušili, pojedli, popili a za stálého deště nastoupili do vlaku směr Praha.

Čundr se opět vyvedl, velká spokojenost. Pěkně jsme se prošli, po čase zas viděli Slimáka a na závěr „krásně“ zmokli. Snad se nám koncem měsíce povede ještě jeden čundřík.

Honza

© Sprinkler 2007 - 2008| Nahoru| XHTML 1.0 Strict| Valid CSS