Ze Zakšína do Oken 27.11 2009 - 29.11 2009

Čundr na Housku

Páteční sraz jsme měli v Holešovicích u stánku. Konečně s námi jel i Jirka (Vando, musíš ho pouštět častěji, nám se s ním dobře čundruje). Jinak skoro klasická sestava: Petr/Zdravotník, Žluťák a Honza. Busem do Zakšína (byl hodně plný, ale seděli jsme). V Zakšíském penziónu jsme povečeřeli a pak vyrazili tmavou nocí přes pole (bláta moc nebylo) a přes kopec ke Sfinze. Dřevo tu bylo od minule, „zatopili“ jsme si, Jirka s Petrem se střídali u kytary, Petr ještě přidal foukačku. Pěkný pohodový večer.

„Ráno“ po „snídani“ jsme zamířili do Osinalic. Zde v „holubníku“ jsme objevili občerstvovnu (zpráva pro Mirka: Tímto Osinalice přestaly být černou kaňkou na tváři našeho venkova). V přízemí pod holubníkem bylo příjemné, leč krátké, posezení v úžasném domáckém prostředí (voněl tu báječně gulášek ale my byli bohužel po jídle – vařili jsme ráno na ohni). Pokračovali jsme Uhlířským dolem ke Střezivojicům a pak sníženou rychlostí (dopravní omezení na 5km/h) přes pastvinu u Tubožského Dvora dolů do Tubože a již za tmy silničkou k restauraci Pod Houskou. Vypadala zavřeně. Vyšli jsme schůdky ke vchodu a v ten moment skoro jako zázrakem zarachotil klíč v zámku, dveře hospody se otevřely a my jako první hosté vešli. Po dlouhém pochodu jsme si už rádi odpočinuli a trochu se ohřáli. Jídelní tabule slibovala obžérství. Jak se však ukázalo, k jídlu měli jen utopence. Aspoň že to pivo bylo OK. Odpočatí jsme došli údolíčkem k Sergeji. Zapálili jsme ohníček, zahráli na kytárku a pěkně si zazpívali. Příjemný večer. Jen jsem si trochu obouchal hlavu – převis je hodně nízký.

Pěkně jsme se vyspali a pojedli a pak vyběhli spárou hned kolem převisu vzhůru. Octli jsme se překvapivě na silničce poblíž odbočky na Vojetín. Konečně mně došlo, že údolíčko je do podkůvky a světové strany jsou proto o 180°otočené proti tomu, jak jsem si představoval. Zašli jsme se podívat k dřevěné hospůdce Na konci sil na kraji Housky, ale bylo zavřeno (je po sezóně). Pak jsme pokračovali zpět po silničce z Housky směrem na Kruh, (je místy rovná jako přímka) a kolem lesíka a přes pole do Týna. Odtud pak zkratkou na zelenou a po ní až do Oken. Hospoda zde byla sice otevřená, ale měli pouze studenou kuchyni, takže ze závěrečného slavnostního oběda sešlo. Jízda vlakem byla trochu náročná, protože jsme museli 3x přestupovat (v Bakově, Mladé Boleslavi a Nymburce). Kupodivu jsme nikde nezůstali viset, i když v Boleslavi jsme trochu zpoždění nabrali, a do Prahy dojeli v pohodě.

Letošní čundr na Housku se i díky dobrému počasí velmi vydařil (při listopadovém čundru po stejné trase před dvěma lety bylo počasí pod psa – sníh s deštěm) a pěkně jsme si ho užili.

Honza