Podzimním Křivoklátskem 9.10 2009 - 11.10 2009

Sestava: Petr/Zdravotník, Mirek, Žluťák a Honza

Trasa: Zdice – Knížkovice – Hředle – Točník – Čertova skála – Týček – Zbiroh

Začínáme ve Zdicích. Přestavba zdejšího nádraží nám zkomplikovala přechod kolejí k lokomotivnímu depu a lávce přes dálnici, ale i přes výkopy jsme to zvládli. Cestou jsme se zastavili v restauraci Pod Skálou na jedno. Bylo s námi však šíbováno od jednoho stolu k druhému a očividně jsme tam byli nezvanými hosty. V Knížkovicích U hluchejch byla však pohoda jako vždy. Zakempovali jsme na našem místečku na Plešivci.

V sobotu jsme to vzali přes vrch Homole do Hředle. Byla tu příjemná hospoda U Smetanů. Odtud přes kopec do Točníku. Na hřišti na okraji Točníku jsme poobědvali v občerstvení U rytíře. Oběd nic moc a poměrně drahý. Pokračovali jsme směr Líšná k Čertově skále. Chtěli jsme jít jako v květnu přímo přes les. Trochu jsme však kufrovali a cesta se ztrácela. Začalo se stmívat a pršet. Když jsme došli k asfaltce, udělali jsme pauzičku. Byla tma a lilo. A tu po silničce jede tréňák. Zhasli jsme baterky, ale řidič nás už zahlédl. Zastavil, vyklonil se ven a křikl: „Co tady děláte?“ Žluťák se jal vyjednávat: „My jsme tady na procházce“, řekl bezelstně. „Teď v noci, jó“, hulákal nevěřícně ten chlap. „My jsme trochu zabloudili. Jdeme do Líšné“. S tím se ten ochranář, hajnej či co to bylo zač spokojil a odjel. Pokračovali jsme deštivou tmou k Čertově skále. Žluťák sice začal prosazovat, abychom zašli opravdu do Líšné a přečkali nečas v hospodě, ale Petr o tom nechtěl ani slyšet, a prorokoval, že za chvíli bude po dešti. Skálu jsme v té tmě tmoucí chvíli hledali, ale našli. Stále pršelo a tak jsme se krčili za skálou a kapalo nám za krk. Žluťák nadával, co tu budem v tom dešti celý večer dělat, že v hospodě by bylo líp. Během chvilky však pršet opravdu přestalo, Petr „zatopil“ a hned bylo veseleji. Osušili jsme se, postavili přístřešky, opekli buřty a Petr s Mirkem hrábli do strun. Docela hezký večer.

Ráno jsme prošli lesem a vyšli z něj až u Týčku. Hospoda zde byla jako obvykle zavřená a tak jsme pokračovali až do Zbiroha. Zde v osvědčené restauraci Na radnici jsme si dali oběd a u dobrého jídla kladně zhodnotili celou „procházku“.

Honza