Máchovo jezero leží jižně od České Lípy v rašelinné pánvi obklopené lesy Ralské pahorkatiny se zříceninami několika hradů. Není to jezero, ale rybník. Založil ho král Karel IV. roku 1366 (některé prameny uvádějí 1367) pod názvem Velký rybník obnovením a rozšířením rybníku z roku 1272. Byl určen pro chov ryb. Rybníkem protéká Robečský potok (přítok Ploučnice).
Král prý pak často chodíval na nedalekou skalku a prohlížel si širou vodní hladinu. Místu se dodnes říká Králův stolec.
Založení rybníka mělo stěžejní význam pro Doksy – město dostalo v témže roce městská privilegia včetně práva vařit a prodávat pivo.
Třicetiletá válka a rekatolizace donutila uprchnout mnoho lidí a na jejich místo přišli převážně Němci. Protestanti, kteří zůstali, si v okolních lesích zbudovali své svatyně, tzv. Pusté (Psí) kostely. Jejich zbytky jsou dodnes především v nedalekých Hradčanských stěnách.
Za prusko-rakouských válek v 18. století se obyvatelé před plenícím vojskem skrývali v jeskyních. Známá je blízká Braniborská jeskyně.
V 80.letech 19. století se rybník stává oblíbeným místem pro odpočinek vyšších společenských vrstev. Po první světové válce se Doksy staly luxusním místem s městskými lázněmi.
Ve 30.letech přichází turistický spolek v Doksech s myšlenkou spojit rybník a jeho okolí se jménem Karla Hynka Máchy. Názvoslovná komise při geografickém komitétu Národní rady badatelské však roku 1936 odmítla uznat změnu názvu Velkého rybníka. Jméno se však mezi lidem uchytilo a po druhé světové válce se Velkému rybníku už jinak neřeklo než Máchovo jezero.