Jo, joo joóó! Konečně se nám zase poved čundr na sněhu, i když ze začátku to moc nevypadalo. V pátek přes den byla vichřice a lilo jako z konve. Našli se i tací, kteří zkoušeli čundr stornovat. Ale už cestou začal za oknem vlaku poletovat sníh a v Jestřebí už byl nadějný poprašek. Jako obvykle jsme zapadli u nádraží do Dřevěnky, jenže jsme nebyli spokojeni s nabídkou jídla (nic) ani nápojů. Přešli jsme proto naproti ke konkurenci. Tam to bylo o moc lepší, dokonce byla i hudební produkce, harmonikář, bubeník a zpěvák v jedné osobě, zato měl dirigenta, i když ten, pravda, zasahoval do představení jenom občas, neb měl starosti, aby se udržel na židli. Hrály se prastaré hospodské písně, zvlášť Péťa si liboval. A pak jsme vyrazili padajícím sněhem pod převis, chvíli poseděli u ohníčku a šli spát.
Ráno jsme se probudili do, jak se říká, zimní pohádky. Myslím, že to nikdo z nás nečekal. Po snídani jsme zvesela vyrazili do Hradčan k Billovi. I přes náš pokročilý věk jsme se radovali jak malý děti.
Ale jako vždycky, nic není dokonalé, tentokrát se nevydařila návštěva v Billově bufajzu. Když jsme tam dorazili, Bill se prohnal kolem, a řek že má zavříno, že prodává vánoční stromky (je mi záhadou komu, uprostřed lesů, taky jich tam měl pěknou hromadu), že neví, kde mu hlava stojí, ať si dem na pivo do hotelu za rybník, a zmizel. S tímhle restauračním zařízením nemáme dobrý zkušenosti, ale když nás tam poslal Bill... No, když jsme přišli k hotelu, zjistili jsme, že votvíraj až za hodinu. Čekat hodinu na mrazu se nám teda moc nechtělo.Někdo zabouchal na dveře a zeptal se obsluhy, zda by nás nepustili dovnitř dřív, prej že ne. Česťa na to pravil, že proč by votvírali když maj před hospodou lidi a tím bylo rozhodnuto. Abych řek pravdu, byl jsem docela rád a obnovil jsem svůj slib, že už tam tam nikdy nepudu.
Tak jsme vyrazili zasněženým podvečerem do Kostřího. Tam se nám nálada vrátila, připadali jsme si jako doma a taky nás potěšilo, že tam bylo dříví, vyhrabávat ho ze sněhu. by nebylo nic moc.
Krásně jsme se vyspali (já deset hodin), nedělní cesta do Starejch splavů proběhla v příjemné pohodě, naše oblíbená hospoda ve Splavech měla votevříno, obsluha byla příjemná, jídlo a pivo výborné a ani vlak do Prahy neměl zpoždění. No a toho sněhu.. Velká spokojenost.
Žluťák