Poslední Zdravotníkova slezina 13.12 2023
Nekrolog

2.1.2024 jsem dostal od Zdravotníkovy Magdy sms:

Zdravím.
Na Nový rok jsem Petrovi volala sanitku a dnes mi z nemocnice volali, že svůj boj s nemocí prohrál. Bylo to strašně rychlé. S tím, že je to nevyléčitelné jsem počítala, ale s tím, že to bude už teď ne. Řekni to prosím všem jeho kamarádům, dejte si na něho panáčka, zapalte třeba svíčku a vzpomeňte na vydařené čundry. Rozloučíme se s ním v rámci rodiny bez obřadu.
Magda

Když jsem se to dozvěděl, brečel jsem jak malej kluk. Zdravotník, i když měl i své mouchy a byl trochu „svéráz“, byl skvělý kamarád a mnohé jsem s ním prožil. Vždyť bylo období, kdy jsme jezdili na čundry každý měsíc, v létě i v zimě, kdy mrzlo, až praštělo. On byl bezedná studnice energie, a i když jsme po celodenním courání přírodou s batohem na zádech únavou padali, on vždy první rozdělával oheň a vytahoval svou zamilovanou kytárku a hrál až do noci. A ráno, sotva jsme ve spacáčku proloupli oči, už opět voněl ohníček a za chvíli i kávička, kterou nám vždy vařil. A to byl o osm let starší než my. Když jsem mu před Štědrým dnem nesl porci kapra, bylo vidět, jak rychle chřadne. Věděl, že už mu moc času nezbývá, ale moc si to nepřipouštěl. Vždy razil greenhornovské heslo „dokud ještě žijem, je všechno OK“. Že to vezme tak rychlý konec, ale nenapadlo ani mě… To je život a nemá cenu dlouho smutnit. Myslím, že by to ani nechtěl. Užívejme naplno každého dne, jenž nám zbývá. Stejně na Petra nikdy nezapomeneme.

Honza