Bitva u Chlumce se odehrála ve dnech 29. srpna a 30. srpna 1813 u obcí Chlumec a Přestanov v severních Čechách. Spojené armády Rakouska, Pruska a Ruska v ní porazily armádu francouzského císaře Napoleona, které velel generál Vandamme.
Pruský pomník ve Varvažově
Je nejstarším památníkem bitvy vůbec. Nachází se při silnici do Teplic. Pomník je završen Železným křížem. Přední stěna obelisku nese nápis Die geffalen Helden ehrt dankbar König und Vaterland. Sie ruhen in Frieden. Kulm am 30. August 1813. (Padlým hrdinům věnuje vděčný král a vlast. Odpočívejte v pokoji. Chlumec 30. srpna 1813). Byl odhalen již 8. září 1817 za přítomnosti přední šlechty. O jeho významu pronesl slavnostní řeč kazatel Eyrlert. Rámec slavnosti doprovázela přítomnost účastníků bitvy, mezi kterými nechyběl generál Kleist, který provolal slávu vítězným panovníkům.
Jubilejní pomník bitvy u Chlumce 1913
Největší, tzv. Jubilejní památník byl vybudován na náklady rakouské vlády ke 100 výročí bitvy u Chlumce (1813), aby na věčné časy připomínal hrdinství spojeneckých vojsk za napoleonské bitvy roku 1813. Nachází se na úpatí Horky na východ od Chlumce. Pomník byl postaven podle návrhu Julia Schmiedela z Prahy. Na umělém náspu s přístupovým schodištěm se na mohutném odstupňovaném kamenném základu tyčí do výše 26 m vysoký nahoru se zužující válec s dominantní sochou stojícího lva od sochaře Adolfa Mayerla. Stavbu památníku realizoval stavitel Antonín Plass ze sousedních Chabařovic. V přízemí pomníku bylo malé muzeum s indiciemi vážícími se oné bitvě. Na kopuli interiéru pomníku, vytvořil Karel Krattner fresku s motivem Zmrtvýchvstání.
Památník byl slavnostně otevřen 29. srpna 1913, za přítomnosti představitelů mnoha národů. Přítomní byli například:
arcivévoda Karel František Josef Habsburský, budoucí císař Karel I.
princ Lobkovic, vrchní komoří arcivévody
hrabě Thun, zemský místodržící
generál svobodný pán z Georgi, zemský ministr obrany
generál von Kessel zastupující německého císaře
představitelé vítězných armád a další příslušníci šlechty.
Zahajovací projev přednesl dr. Weber z Prahy. Po slavnostním nástupu četné jednotky a vojenské hudby vyznamenal arcivévoda Karel členy 42. pěšího pluku hraběte Erbacha, který se v bitvě hrdinsky vyznamenal. Svou zdravici přednesl i chlumecký hrabě Otakar Klement Westphalen, coby předseda spolku pro vybudování památníku. Po slavnostní mši, celebrovanou panem biskupem Frindem následoval slavnostní pochod vyznamenané jednotky, baterie polního dělostřelectva a na 150 jednotek vojenských veteránů, který trval asi 3/4 hodiny. Koncem 2. sv. války byl památník poškozen stíhačkami, které si ze sochy lva na jeho vrcholu udělaly terč. Díky tomuto poškození začalo do tělesa sochy po čase zatékat a hrozilo její zřícení. Proto již roku 1973 byly místními dobrovolníky provedeny základní opravné práce. Celkové rekonstrukce se památník dočkal až roku 1993, kdy došlo k opravě tělesa a následně roku 1997 k opravě vnitřních fresek. Dnes je památník chloubou obce a hojně navštěvovanou památkou. Každoročně se u něj konají pietní akce k uctění padlých vojáků v bitvě 1813.
Johann Adolf Mayerl
Údajně zasebevražděný autor sochy lva na vrcholu pomníku (viz pověst níže) se narodil 26. 8. 1884 v Chebu jako syn posledního z tamních proslulých hrnčířů. Vystudoval keramickou odbornou školu v dnešních Teplicích a byl mistrovským žákem J. V. Myslbeka na pražské akademii. Od roku 1924 žil ve Františkových Lázních, po vyhnání roku 1945 až do své smrti 23. 9. 1954 ve Schrobenhausenu. Některá jeho díla se zachovala v Chebu a Františkových Lázních.
Říká se, že autorovi sochy lva Adolfu Mayerlovi se při slavnostním odhalení památníku několik lidí vysmálo kvůli nepřirozenému postoji lva na vrchu pomníku, ba dokonce mu údajně řekli, že plastika nevypadá jako lev, ale jako kráva. Chebský sochař se prý zhrozil a zastřelil se v nedalekém Přestanově u hromadného hrobu vojáků.
Francouzský pomník ve Stradově
Jednoduchý, zhruba 7 metrů vysoký, památník padlých francouzských vojáků se nachází u Juchtové kaple na křižovatce Unčín - Přestanov - Stradov. Jedná se o zužující se hranol, na jehož vrcholu je šestihran s vepsaným datem bitvy. Po obvodu se nacházejí pamětní desky.